Leden 2020

Námi to končí - Colleen Hoover

19. ledna 2020 v 16:05 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Ikar
Počet stran - 360

Lily to neměla v životě vždycky jednoduché. Ušla ale dlouhou cestu a teď žije v Bostonu a rozjíždí vlastní business. K tomu se ještě seznámila s dokonalým a neskutečně přitažlivým neurochirurgem Rylem. Vypadá to, že jí všechno vychází na jedničku. Ryle je do Lily blázen, pronásledují ho ale traumata z minulosti, kvůli kterým se jejich vztah komplikuje. Když se navíc do Lilyina života vrátí její láska z dětství Atlas, všechno, co si tak důkladně budovala, se začíná rozpadat…


Knihy Colleen Hooverové jsem objevila teprve minulý rok. Respektive znala jsem je už před tím, ale říkala jsem si, že to budou určitě takové ty romanťárny, které mi nebudou říkat. Přečetla jsem dvě její knihy a zjistila jsem, že jsem se naprosto mýlila. Colleen sice píše na první pohled romantické příběhy, ale vždy se v nich dotýká nějakého závažného tématu. Ať už to byla deprese, manželská krize a nebo domácí násilí, jak je tomu v knize Námi to končí.

Zprvu příběh začíná nenápadně a Vám se může zdát, že to bude typický romantický příběh. Nic není jak se zdá a jak příběh postupuje dál, zjistíte, že všechno pravděpodobně bude úplně jinak. Samozřejmě, všichni jsou zde úspěšní, bohatí, což je trošku takové klišé, ale v tomhle případě to autorce prominu.

Co se týče postav, naprosto jsem si zamilovala Atlase. To byla postava, která mě neskutečně bavila a hodně jsem mu fandila. Lily se nejprve zdála trošku naivní, ale pak mi vlastně byla taky sympatická. Hlavně ke konci se mi líbila její vnitřní síla.

Kníhyy Colleen mě baví a stejně tomu taky bylo i v případě Námi to končí. U takových knížek dokážu příběh hodně prožívat, pobrečet si anebo mít husí kůži. Jediné, co mě mrzí, je, že se do příběhu vždycky tak zaberu, že ho mám přečtený opravdu během pár hodin. Mám v plánu si přečíst další knížky autorky a doufám, že budou minimálně stejně skvělé jako Námi to končí.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

Tamařino souhvězdí - Anna Musilová

12. ledna 2020 v 17:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Yoli
Počet stran - 320

Život devatenáctileté Liv se ani trochu neubírá směrem, kterým by si přála. Přijímačky na vysněnou fotografickou školu nevyšly, místo toho studuje práva, přivydělává si jako servírka v kavárně a těžko hledá společnou řeč s rodiči. A pochybuje. O sobě, o tom, co cítí, o své budoucnosti. Jedinou spřízněnou duší je její nejlepší kamarádka Johana, sarkastická mladá novinářka, která má navzdory drsné fasádě sama problémů až dost. Všechno se ale začne obracet vzhůru nohama, když v kavárně potká o několik let starší Tamaru. Tamara ji fascinuje a zároveň děsí - její tajemnost i náhlý příval citů, který k ní Liv začne chovat. Tehdy ještě netuší, jak moc měsíce strávené po Tamařině boku ovlivní zbytek jejího života…


Ačkoliv je Anna Musilová mladá česká autorka, na svém kontě má již druhou knihu. Prvotina autorky, Černooká, na české knižní scéně zanechala hodně hlubokou stopu a slavila velký úspěch. Mně osobně se Černooká moc líbila a hodnotila jsem ji tehdy 4 * z 5. A když vyšlo Tamařino souhvězdí, bylo mi jasné, že si ho musím co nejdříve přečíst a měla jsem od knihy hodně vysoká očekávání.

A uznávám, moje očekávání byla naplněna. Přijde mi, že autorčin styl psaní je zde mnohem vyspělejší než v Černooké. Zároveň je ale stále takový poetický, melancholický a to se mi moc líbí. Tamařino souhvězdí se neskutečně dobře a rychle čte. Příběh Vás chytne a nepustí.

Pokud studujete nebo jste někdy studovali vysokou školu, zvlášť pokud jste si zvolili obor, který Vám nebyl úplně blízký, bude Vám Liv, hlavní hrdinka, hodně sympatická. I když je Liv v některých věcech trošku naivní, tak mě to v příběhu nijak nerušilo.

Jediné, co mi na Tamařině souhvězdí trošku vadilo, byla předvídatelnost. Tak nějak mi bylo od začátku jasné, kam příběh směřuje a jak asi dopadne. Zvlášť některé věci Vám spoilerovaly deníkové zápisky, což byla trošku škoda.

Románů s LGBT tématikou je dnes nespočet, ale troufám si tvrdit, že Tamařino souhvězdí patří k těm nějlepším. Není to typický příběh, kde jde všechno jako po másle a zalité sluncem. A to je na příběhu to krásné, ta uvěřitelnost. Prostě víte, že tohle se opravdu může stát. Co mě úplně dostalo byl konec knihy, sice jsem to tak nějak tušila, ale i přesto, jak to Anička dokázala podat, to bylo opravdu krásné.

Tamařino souhvězdí Vám určitě doporučuji. čtení si užijete, kniha ve Vás vyvolá mnoho pocitů, chvilkami budete doufat, chvilkami se Vám bude chtít brečet, ale jakmile knihu přečtete, bude Vám líto, že je už konec. Už teď se těším na další knihu autorky, protože je vidět, že její styl psaní se stále zlepšuje a nebojí se dotknout i těch vážnějších témat.

HODNOCENÍ - 4,5 * z 5.

Strážci zákona - Richard Bachman

5. ledna 2020 v 17:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 336

Ve Wentworthu v Ohiu panuje horké letní odpoledne a v Topolové ulici je všechno jak má být. Poslíček s novinami objíždí na kole předplatitele; děti se škorpí na rohu ulice před obchodem; na trávníku před domem Reedových si mládež hází plastovým talířkem; Gary Soderson zapaluje zahradní gril. Jediná věc, která zcela nezapadá do obrazu, je červená dodávka, která vyčkává s běžícím motorem na kopci. Brzy se rozjede a začne masakr.
Než na Topolovou ulici padne večer, ocitnou se lidé, kteří přežili, v jiném světě, kde je všechno možné, bez ohledu na to, jak je to děsivé... a kam přijíždějí samozvaní strážci zákona. Jaká síla je přivolala, jak daleko zajdou a jak je možné je zastavit - takové otázky vyvolávají beznaděj...


Strážci zákona je kniha, která volně navazuje na knihu Beznaděj. Není náhoda, že na sebe navazují i obálky knih, které jsou prostě úžasné. I sám Stephen King, který knihu napsal pod pseudonymem Richard Bachman, požadoval, aby obě knihy vyšly ve stejný den.

Topolová ulice, poslíček s novinami a červená dodávka. Obyvatelé ulice žijí svými životy a mají pocit, že je vše v pořádku. To se však náhle změní. Z červené dodávky se ozve střelba a v Topolové ulici je najednou všechno jinak.

V příběhu se potkáváme s hrdiny, které jsme už mohli potkat v Beznaději. A zase budou muset čelit zlu a to pouze v průběhu hodiny a půl. Ačkoliv na první pohled si můžete říct, že něco podobného se dělo v Beznaději, je příběh ve Strážcích zákona naprosto odlišný. Nechybí pohledy do minulosti, deníkové zápisky či zápisky z novin, díky kterým se kniha čte velmi rychle.

Přece jen mi Strážci zákona přišli o něco slabší než Beznaděj. Chyběla mi ta temná a zlá atmosféra, která byla v Beznaději, respektive i zde byla, ale bohužel ne v takové míře. Navíc mi chvilkami příběh přišel trošku zmatený a zbytečně zamotaný.

I přes moje drobné výhrady Strážci zákona rozhodně stojí za přečtení. Spolu s Beznadějí tvoří dvojici skvělého čtení, které si rozhodně užijete, ať už fanoušci Stephena Kinga jste či nikoliv. Jsou to svižné příběhy s mnoha zvraty a o zlo zde není nouze. A zároveň díky nádherným obálkám jsou tyto knihy skvělým doplňkem Vaší knihovny.

Nakladatelství Beta moc děkuji za knihu na recenzi a Strážce zákona můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.

Beznaděj - Stephen King

2. ledna 2020 v 17:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 480

Nevada je rozlehlý kus pouště, kterým se pouze projíždí cestou za jinými cíli. A vedle vás sedí ještě někdo jiný, pokud máte štěstí... protože je to děsivé místo. Po silnici číslo padesát ujíždějí nemilosrdným letním vedrem i lidé, kteří do cíle nikdy nedojedou. Jako profesor Jackson s manželkou, kteří se vracejí domů do New Yorku; Carverovi z Wentworthu v Ohiu, kteří mají namířeno na prázdniny do Lake Tahoe; a stárnoucí literát Johnny Marinville, který se cítí na třistapadesátikilovém Harleyi jako romantický drsňák.
Mrtvá kočka přibitá k dopravní značce ohlašuje malé hornické městečko Beznaděj, které se krčí ve stínu valu povrchového dolu, pojmenovaného Čínská jáma. Ale je to tu mnohem horší. Dopravu zde řídí Collie Entragian, obrovitý šílenec v uniformě, který se považuje za jediného představitele zákona na západ od řeky Pecos. Bůh vám buď milostiv, pokud vám třeba upadla poznávací značka nebo píchnete pneumatiku.
Cosi tu nehraje a Entragian je pouze špičkou ledovce. Tajemství, kterým je krajina v Beznaději prosycená, a zlo, které nakazí město jako prudká infekce, jsou strašlivé a nesmírné. Ale malý David Carver asi ví - i když málem umře strachem, když si to uvědomí - že jsou tu i síly, které mají zlu čelit.


Další kingovka je tady! Tentokrát Beznaděj. Musím říct, že o Beznaději jsem vlastně nic nevěděla, dokud jsem ji nečetla. A vlastně to bylo dobře, protože to jen umocnilo můj čtenářský zážitek, který zde byl opravdu silný, to musím uznat. A ta obálka? Ta je přímo nádherná a naprosto jsem si ji zamilovala.

Ačkoliv mám Stephena Kinga už trošku načteného, musím říct, že z málo které knihy na mě tak působila atmosféra jako v Beznaději. Z celého příběhu na mě vyzařovalo jakési zlo a hodně temná atmosféra. Beznaděj začíná celkem nevině, tušíte, že je zde něco špatně, hodně špatně. Nepovažuji se zrovna za citlivku, ale v tomto příběhu bylo pár scén, ze kterých mi nebylo úplně dobře.

Možná právě proto, kolik je v Beznaději zla, je zde i poměrně významné téma křesťanství, v průběhu příběhu narazíme i na pár teologických úvah, ale bylo to v přijatelné míře a nijak mi to nenarušovalo soustředění se na příběh.

Troufám si říct, že tohle je snad jedna z nejtemnějších autorových knih. Zlo na Vás opravdu dýchá na každém kroku. Je až k nepochopení, jak tak temný příběh si dokáže udržet čtivost. Těch 480 stránek mi uběhlo opravdu neskutečně rychle. Mnohdy jsem se přistihla, jak tajím dech, co bude dál s postavami. Postavy jsou hodně různorodé, ale přesto jim budete fandit a budete chtít, ať to s nimi dobře dopadne. Teda, většině budete fandit.

Beznaději nemám vůbec co vytknout. Je to opravdu hororová jízda plná zla a neskutečných zvratů a mnohdy absurdních situací, u kterých si řeknete, že to přece nemůže být pravda.

K Beznaději je ještě přidružená kniha Strážci zákona, která na ni volně navazuje. Na recenzi na tuto knihu se můžete těšit během pár dní.

Za Beznaděj moc děkuji nakladatelství Beta a knihu můžete zakoupit ZDE.

HODNOCENÍ - 5 * z 5.

Zlatá zrnka - Osho

1. ledna 2020 v 17:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Beta - Dobrovský
Počet stran - 192

Unikátní výbor z promluv mistra Osha.
Krátké postřehy, pronikající do největší hloubky lidského nitra, nám dávají možnost zamyslet se nad zásadními otázkami života a pochopit vlastní podstatu i jedinečnost. Osho nabízí doslova zlatá zrnka pravdy, pramenící z jeho osobních zkušeností a z hlubokých duchovních prožitků, které jsou zároveň spjaty s běžným životem, a proto nám pomáhají zvládat každodenní situace a nadhledem a humorem.


Máme tady nový rok a to je ideální příležitost na předsevzetí. Spousta z nás chce zhubnout, více šetřit (například nenakupovat tolik knihy, že) a nebo se chce duchovně rozvíjet a pracovat na sobě. Pokud patříte mezi ty, kteří chtějí pracovat na svém duchovním rozvoji, tak Zlatá zrnka jsou pro Vás.

Pokud nevíte, kdo je Osho, tak se jedná o duchovního učitele a guru z Indie, který údajně dosáhl osvícení. Zároveň se jedná také o lehce kontroverzní osobu, která měla sbírku Rolls - Royců, která čítala přes 90 kousků. Zároveň také nebyl zrovna příznivec USA a označil tuto zemi za monstrum, které musí být umlčeno dříve, než přivede svět k zániku. V lednu 1990 Osho umírá s tvrzením, že byl otráven. Jiné zdroje tvrdí, že trpěl HIV a cukrovkou.

Oshovo učení se zakládá na meditaci. Je zajímavé, že sám není autorem žádné knihy, ale všechny knihy vznikly jako přepisy jeho proslovů. Apeluje na to, že je nutné opustit minulost a budoucnost a je důležité se soustředit na přítomnost. Což mnozí z nás občas neděláme.

Teď ale k samotné knize. Jedná se o úryvky z promluv Osha. Což se mi líbilo, protože v knize jsou různé kratší či delší úvahy na nejrůznější témata. Osho se zabývá například láskou, partnerskými vztahy, ale také například smrtí, pomíjivostí věcí anebo přátelstvím. Osho se nevyhýbá ani názoru na dnešní svět a společnost.

Musím říct, že se mi Zlatá zrnka moc líbila. Je to kniha různorodá a myšlenky v ní jsou velmi zajímavé. Nebudu tvrdit, že tato kniha Vám zázračně změní život, protože to ani není možné. Ale rozhodně Vás donutí se zamyslet. Také Vám ukáže trošku jiný pohled na některá témata. A takové knihy mě vždycky baví.

Takže pokud chcete nějakou duchovní literaturu, která zároveň není nijak složitá a není to žádná bichle, tak Zlatá zrnka jsou přesně to pravé. Určitě je kniha i skvělý dárek pro někoho, koho tyhle věci zajímaví. Já osobně si ráda přečtu i další knihy Oshových promluv.

Pokud si chcete Zlatá zrnka pořídit, tak můžete na na e-shopu nakladatelství Beta, kterému moc děkuji za knihu na recenzi.

HODNOCENÍ - 4 * z 5.