Únor 2019

Zoe - Dita Čikovová

6. února 2019 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - Sursum
Počet stran - 178

Sedmnáctiletá studentka Zoe miluje koně a svůj život. Ten se jí jednoho dne obrátí naruby, když se stane svědkem vraždy. Pachatel se pohybuje ve vysokých politických kruzích a ona se stává nepohodlnou, což rozjíždí kolotoč dobrodružství a nebezpečných situací, nečekaně ale i první milostné vzplanutí. Otvírá se před ní svět, jaký doposud nepoznala. Zoe je bojovnice, ale stojí za to vyhrát?


Zoe je prvotina české autorky Dity Čikovové. Kniha vyšla teprve letos, takže je na knižních pultech opravdu jen chvilku. Velmi mě zaujal námět knihy, kdy se mladá dívka stane svědkyní vraždy. A také mám ráda tvorbu českých autorů, tak pro mě Zoe byla jasná volba, co si přečíst.

Velmi mile mě překvapil styl psaní autorky, na to, že to je autorčina prvotina, má lehký, svižný styl, který se dobře čte. Hned na začátku je už příběh plný akce. Kniha se odehrává v Brně a jeho okolí, takže v místech, která dobře znám. Postavy mají jednoduchá jména, která si čtenář lehce zapamatuje. Hlavní hrdinka je sympatická, žádná dokonalá superhrdinka, prostě obyčejné děvče, které řeší normální věci. Zároveň Zoe ráda jezdí na koních, takže i tato tématika není v knize opomenuta. I když mým favoritem bylo spíše štěně Rony.

Co mě ale na knize trošku zklamalo je to, že jsem očekávala, že v knize bude více rozvinutá detektivní zápletka. Z té mohla autorka vytěžit mnohem více a kniha by tak byla ještě více čtivá. Takhle to na mě působilo, že začátek a konec byl plný akce ale v průběhu se toho příliš nedělo a čtenáře to tak moc neudržovalo v napětí.

Zoe je příjemný příběh, trošku mi to stylem připomínalo takové ty dívčí romány, které jsem četla jako mladší čtenář. Nečekejte nic složitého, je to taková knižní jednohubka. Určitě oceňuji, že ačkoliv kniha není nijak tlustá, byla vydána v hardbacku.

Autorce moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu seženete například například v knihkupctví Martinus.

HODNOCENÍ - 3* z 5.

Dvůr mlhy a hněvu - Sarah J. Maas

3. února 2019 v 15:09 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Vydáno - CooBoo
Počet stran - 664

Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?

Z prvního dílu jsem byla naprosto nadšená, o druhém dílu jsem slyšela, že je ještě lepší. Tak jsem se do něj musela pustit. I když musím říct, těch více než 650 stránek mě celkem děsilo.

Feyre se s Tamlinem vrátila na Jarní dvůr, kde se připravuje jejich svatba. Tamlin je však až příliš ochranářský a Feyre je čím dál více nespokojená. Zároveň neustále přemýšlí nad dohodou, kterou uzavřela pod Horou s Rhysandem. A tak se stane, že v den svatby si Rhysand pro Feyre přijde a tím se spoustí celý kolotoč událostí.

Ačkoliv je kniha plná klišé, musím říct, že i když nejsem vyloženě věkem cílová skupina, zabírá to. Chvilkami kniha byla opravdu čtivá a já měla problém ji odložit. I když Rhysand byl vyloženě napsán tak, aby si ho čtenářky zamilovaly, prostě to funguje a i já jsem si ho oblíbila. Stejně tak Lucien, to je taky pořád moje oblíbná postava a je stejný jako v prvním dílu. V knize jsou scény, které se Vám prostě zalíbí, Hvězdopád, chata. Zároveň se mi líbí, že tento díl se více zabývá politikou mezi nejrůznějšími dvory a tak čtenáře i v tomto směru čeká pár zajímavých zvratů.

Kniha má přes 650 stran a podle mě by bohatě stačilo, kdyby jich měla maximálně 400. Protože některé pasáže knihy jsou naprosto nudné a zbytečné. Opravdu autorka musí na každé druhé stránce připomínat události pod Horou a jak to Feyre změnilo? Je to opravdu nutné? To mi hodně vadilo. Pak další věc, Feyřino malování. Proč se pořád řeší, jestli Feyre maluje, co maluje, kdy maluje a jakou barvou maluje a jestli má vlastně náldu malovat? Tohle mi úplně kazilo dojem z knihy a chvilkami jsem opravdu měla problém číst. A neustále opakování slova "druh", no, to fakt ne.

Druhý díl mě bavil, ale bohužel pro mě byl o dost slabší než první díl. Některé pasáže vynechat, tak knihu hltám stránku za stránkou. Docela mě překvapila i četnost erotických scén a některé popisy byly takové, no, asi bych se bez nich v knize obešla. Zase ale musím říct, že konec opravdu stál za to a prostě Vás donutí sáhnout i po třetím dílu, který má snad přes 700 stran. Je to young adult fantasy, která sice je plná klišé, ale ty klišé zabírají. Jen teda autorka by mohla psát trošku tenčí knihy.

HODNOCENÍ - 3* z 5.