Fairy Tales - Hans Christian Andersen

Včera v 13:29 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladateství - Infoa
Počet stran - 192

Kniha osahuje neznámější pohádky Hanse Christiana Andersena. Na jedné straně je vždy anglicý text a na druhé je český překlad, jedná se o tzv. zrcadlový text. Pohádky jsou určeny spíše pro starší děti a dospělé. Autor kladě důraz na morální hodnoty, využívá svůj smysl pro humor.


Knihu jsem si koupila náhodou v Levných knihách, když jsem se rozhodla, že je čas něco dělat s mou angličtinou. Nejsem úplný začátečník, ale anglicky jsem pár let nemluvila a nějak aktivně jsem ji ani nepoužívala, pokud nepočítám sledování seriálů a filmů v původním znění. Moje slovní zásoba a znalost anglických časů má značné vady na kráse, takže jsem měla strach, jestli knize budu rozumět. Kniha je pro úroveň B1 - B2. Stálo mě to trošku přemáhání vystoupit ze své komfortní zóny a pustila jsem se do čtení.

Kniha pro mě byla velice milým překvapením, za dva dny jsem měla přečteno. Hned na posezení jsem přečetla 90 stránek a zbytek jsem si nechala na druhý den abych se na to plně soustředila. I když nejsem žádný přeborník v angličtině, kniha se mi četla dobře. Samozřejmě, byly slovíčka, která jsem neznala, ale přesně proto je tam zrcadlový text, který skvěle pomáhá v těchto situacích. Čím déle jsem knihu četla, tím lépe se četla. Některá slovíčka se v příbězích opakují, takže jakmile si slovíčko jednou přeložíte, už budete vědět i v dalších pohádkách.

A teď k pohádkám samotným. Nejvíce se mi líbila Malá mořská víla a Císařovy nové šaty a Sněhová královna. Tyto tři pohádky mě neskutečně bavily a užívala jsem si je. Zároveň si myslím, že byly i poměrně jednoduché, co se slovíček a gramatiky týče. Ostatní pohádky byly takové průměrné, ale i tak se četly dobře. Pohádka, kterou jsem protrpěla, byla Malenka. Já ten příběh prostě hrozně moc nemám ráda. Ať už je to filmové zpracování, česká verze a nebo ta anglická. Ten příběh jsem opravdu trpěla od začátku do konce a ani se mi nechtěl dočíst. Ale nevzdala jsem to!

Fairy Tales byla po dlouhé době anglická knížka. Ano, bylo to pro mě náročnější čtení než v češtině, ale jsem ráda, že jsem se do toho pustila a vlastně mě to nakoplo číst v angličtině dál. Ano, teď ze začátku mi vyhovují zrcadlové texty, které mi občas opravdu pomohou. Ale cvik dělá mistra a já věřím, že časem zvládnu angličtinu i bez zrcadlového textu. Tuto knihu všem začátečníkům doporučuji. Pohádky jsou kratší, nejsou nijak složité a opravdu se čtou dobře.

HODNOCENÍ - 4* z 5.
 

Batman - Ticho - Kniha první - Jim Lee, Jeph Loeb

12. srpna 2018 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Crew, BB art
Počet stran - 128

Poté, co se multimilionář Bruce Wayne stal v dětství svědkem vraždy svých rodičů uplynulo již moho let. A proto se rozhodl zasvětit svůj život boji proti zlu a osvobodit Gotham od krutovlády zločinu. Po letech tréninku oblékl slavný plášť aby se stal Batmanem. V tomto příběhu Batman pátrá po uneseném chlapci a odhaluje přitom záludný plán. Někdo totiž o něm ví víc než se zdá. Jeho nepřátelé nabývají stále větší síly. A některé jeho přátele začne někdo ovládat.

" Přísahal jsem na hrobě svých rodičů, že očistím tohle město od zla, které je připravilo o život. Ve dne jsem Bruce Wayne, milionař a filantrop. V noci mě zločinci, zbabělá a pověrčivá smečka nazývají Batman."


Na tuhle knihu jsem narazila kdysi úplně náhodou. Na stánku ji měli za 49 Kč a tak jsem si řekla, že na komiks je to výborná cena. Batman: Ticho Kniha první je první díl DC komiksového kompletu. Příběh Vás od začátku bude bavit, je nabitý akcí a jedna šarvátka bude střídat druhou. Kromě Batmana se zde setkáme i s dalšími známými postavami jako je například Superman, Catwoman, Harley Quinn a Joker.

Ačkoliv jsem fanoušek Marvelu, byla jsem z této knihy od DC velice mile překvapena. Vlastně mě až mrzelo, že jsem si tehdy koupila pouze první díl a další knihy už nekupovala. Kniha je totiž velice pěkně zpracovaná, je v hardbacku, pevná a po grafické stránce jí taky nemám co vytknout. Kresby byly zajímavé a komiks plynul opravdu rychle. Na začátku knihy Vám jsou představeni autoři a samozřejmě i příběh samotný a co se stalo dříve. To Vás krásně uvede do děje a můžete si knihu opravdu užít naplno.

Pokud budu mít šanci se dostat k dalším dílům, určitě si je ráda přečtu. Tohle byla velice příjemná jednohubka. Knihu máte sice přečtenou za chvíli, ale čtení si užijete a budete se tešit na pokračování příběhu.

HODNOCENÍ - 5* z 5.

Malý princ - Joann Sfar

8. srpna 2018 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Albatros
Počet stran - 112

Komiks na motivy knížky Antiona de-Saint Exupéryho. Malý princ patří již řadu let ke skvostům literatury pro děti i dospělé.

Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden - Malý princ, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury.
S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo větší radost než pijákovi plná láhev, podnikateli peníze a panovačnému králi nezměrná moc.


Příběh Malého prince zná asi každý. Komiksové vydání je zase nový a jiný pohled na příběh. Příběh jako takový to ale nijak nemění. Ilustrace nejsou kdo ví jak propracované, ale dýchne z nich na Vás jakási dětská naivita. A možná právě ta příběh skvěle dokresluje. Ačkoliv jsem malého prince četla už mnohokrát, vždycky v příběhu najdu něco nového a příběh mě dojme.

Pokud sbíráte vydání Malého prince, je tohle absolutní must have. A pokud máte tento příběh prostě jen rádi, knihu Vám taky můžu vřele doporučit.

Kniha se stala už takovou klasikou, že i když je tohle trošku jiné zpracování, nemám knize vůbec co vytknout. Je to taková jednohubka na maximálně jeden večer ale po přečtení ve Vás příběh prostě něco zanechá a budete přemýšlet.

HODNOCENÍ - 5* z 5.
 


My děti ze stanice ZOO - Christiane Vera Felscherinow, Horst Rieck, Kai Hermann

5. srpna 2018 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Oldag
Počet stran - 261

Dnes již dospělá Christiana F. vypráví svůj životní příběh. Svůj životní příběh narkomanky a prostitutky. První setkání s drogou u ní proběhlo ve 12 letech, to byl hašiš. O rok později už přišel na scénu heroin. Christiana v příběhu detailně popisuje jak svou závislost, tak i vztahy s rodinou, společností a i se svou partou, na kterou nedala dopustit. Ačkoliv je drogově závislá, příchází jí do života chlapec, do kterého se zamiluje, Detlef. Ten je ale také drogově závislý a vydělává si vlastním tělem. Má tento vztah šanci na úspěch? Dokážou se společně zbavit závislosti? Zjistí rodina Christiany, že je drogově závislá?


My děti ze stanice ZOO je na Databázi knih 66. nejlépe hodnocená kniha. A určitě si to zaslouží. Příběh dospívající dívky je naprosto šokující. Christiana je z nefuknční rodiny. Začíná to nevinným chozením ven a touhou někam patřit, někam zapadat. Vše začíná alkoholem, cigaretami a hašišem. Poté ale přichází na scénu heroin. Závislost je čím dál silnější a tudíž je třeba čím dál vyšší dávka. A na drogu si musí hlavní hrdinka nějak vydělat. Začne se tedy živit prostitucí. V jejím okolí je spousta narkomanů a čím dál častěji se stává, že někdo z nich na následky svojí závislosti zemře.

Od příběhu nečekejte nějaké příkrasy. Vše je vyprávěno s neuvěřitelnou syrovostí, upřímností a zároveň je v příběhu patrná i jakási dětská naivita. Ačkoliv kniha zpracovává hrůzné téma, je psána neuvěřitelně čtivě. Kromě Christiany vidíme osudy i jejich přátel a v neposlední řadě vidíme i to, jaký má dopad její závislost na celou rodinu. Hlavní hrdinka se svým způsobem vlastně chce závislosti zbavit a i se o to několikrát pokouší, bez úspěchu.

Z této knihy opravdu až mrazí. Když si uvědomíte, kam všude se Christiana dostane, co prožívá, koho potkává. Tohle je příběh z 80. let z Německa. Dnešní doba je ještě horší a o to víc pak člověk začně přemýšlět, co může potkat dnešní děti. Nebála bych se knihu zařadit do povinné četby. Protože problematika drog a prostituce je zde dokonale popsána a tenhle příběh by se měl dostat mezi mladé lidi aby zjistili, co vše jim hrozí a stačí jedno špatné rozhodnutí.

Pro nečtenáře je zde i filmová varianta My děti ze stanice ZOO z roku 1981. I když musím říct, že kniha je podrobnější a obsáhlejší a lépe popisuje jednotilivé osudy. I tak mohu film a knihu určitě všem doporučit.

HODNOCENÍ - 5* z 5.

Harry Potter a Ohnivý pohár - J. K. Rowlingová

1. srpna 2018 v 15:57 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Albatros
Počet stran - 571

Již čtvrté dobrodružství Harryho Pottera, známého kouzelníka, který přežil kletbu, která se nepromíjí.

Harry Potter je studentem čtvrtého ročníku školy čar a kouzel v Bradavicích. Tento ročník je pro Harryho speciální, v Bradavicích se totiž bude konat Turnaj tří kouzelníků. Harry by si přál se turnaje zúčastnit, ale turnaj je pouze pro kouzelníky starší 17 let. Ohnivý pohár o Halloweenské noci vybere jména účastníků turnaje. A jedním z nich je i Harry Potter. Kdo hodil jeho jméno do poháru? Harry bude muset čelit nelehkým úkolům, při kterých mu chvilkami půjde o život...a do toho všeho se šíří zvěsti, že Voldemort znovu nabývá na síle.


Příběh Harryho Pottera zná snad každý a každý ho musí milovat. Dokonale promyšlený kouzelnický svět si Vás prostě podmaní až chvilkami budete litovat, že jste mudla. Každá postava je skvěle vylíčená a v příběhu má své důležité místo. Já mám Harryho ještě v prvním vydání, četla jsem ho již mnohokrát a stále mě baví jako kdysi. Příběhy mladého kouzelníka Vás budou bavit ať je Vám 12 nebo 60.

Ohnivý pohár je pro mě první takový temnější díl. Harry už není úplné dítě, děj není už tolik pohádkový, neustálá hrozba Voldemorta visí ve vzduchu, kouzelníci si začínají vybírat na kterou stranu se přikloní. Ta atmosféra je prostě parádní.

Tento díl se zabývá především Turnajem tří kouzelníků a školním plesem. Samozřejmě s plesem souvisí výběr doprovodu a tak se v tomto díle začnou rýsovat první sympatie mezi některými postavami. Za mě ale ples zabírá poměrně značnou část knihy a příliš mě nebavila. O to ale lepší je Turnaj tří kouzelníků, kde jednotlivé úkoly nejsou pro žádné padavky. Každý účastník se s úkoly popere způsobem sobě vlastním a ne každému se každý úkol podaří. Při úkolech jsem byla napnutá, jak to dopadne, i když jsem knihu četla a několikrát jsem i viděla film.

S každým dílem jsou lépe vylíčeny charaktery jednotlivých postav. Postavy dospívají, vyvíjí se. To je na clé sérii prostě skvělé, že v prvním díle se setkáváte s dětmi a v posledním už s pomalu dospělými lidmi. V Ohnivém poháru jsem si zamilovala Pošuka Moodyho, ta postava je prostě báječná. No a samozřejmě Sirius, to je můj oblíbenec už od třetího dílu.

Já vlastně knize nemám nějak co vytknout, baví mě i po těch letech. Tenhle díl už opravdu nabírá dějově na síle a věřte, že ke konci knihy se Vám prostě bude tajit dech. Ačkoliv je kniha celkem tlustá, je tak čtivá, že i nečtenář ji zvládne za pár dní a nemusí se u ní nějak trápit. Díky knize si ještě rozšříte příběh jak ho znáte z filmové verze. Tuhle knihu nemůžu jinak než určitě doporučit.

HODNOCENÍ - 5* z 5.

15 minus - Tomáš Zářecký

29. července 2018 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Moba
Počet stran - 413

Reality show 15 minus je u diváků velmi oblíbená, nemá totiž žádné hranice. Můžete udělat cokoliv a komukoliv bez jakýchkoliv právních následků. To je první pravidlo. Druhé pravidlo je, že se výhra 60 milionů Euro dělí mezi všechny, kteří dorazí do cíle. Když se tyhle dvě pravidla spojí, vznikne něco hrůzného. V 15 minus je 15 soutěžících, kteří se neznají, každý je úplně jiný a netuší, kdo co může od koho čekat. Smrt a podraz může přijít ze všech stran bez vyzvání. Don přichází do soutěže naivní a očekává fér hru. Velice rychle zjistí jaká je realita. Dochází mu, že pokud v sobě neobjeví zvíře, nemá šanci dojít až do cíle.


Na 15 minus jsem četla poměrně dobré recenze. Čekala jsem, že celý příběh bude akce od začátku až do konce. A soutěžící budou umírat jako na běžícím pásu. Na neštěstí je tohle další kniha od které jsem čekala mnoho a dostalo se mi zklamání. Prvních pár stran knihy mě bavilo a říkala jsem si, že jestli bude taková celá kniha, bude to skvělé. No, ačkoliv prvních pár stran bylo super, dalších téměř 200 stran se na můj vkus nic moc nedělo. Neříkám, že kniha byla úplně bez akce, ale nic, co by Vás úplně dostalo se prostě nedělo. Popisy zbytečných scén, snaha autora vytvořit napětí tam, kde to vlastně nějak nešlo. Pořád jsem čekala, kde se co stane a nestalo se v podstatě nic. Nebo aspoň nic převratného.

Za stranou 200 ale došlo k nějakému zlomu. Kniha najednou nabrala na obrátkách, začlo se něco dít a vlastně to chvilkami bylo napínavé, že jsem chtěla číst stále dál. Nejlepší části knihy byly ty s domorodci a pak závěr. Ty části byly tak dobré, až mi přišlo, jestli to nepsal jiný autor. Co ale na knize obdivuji je to, že ačkoliv je v knize 15 soutěžících, čtenář si všchny bude bez problému pamatovat aniž by si musel dělat nějaké poznámky. Dozvíme se základní charakteristiku postav a díky tomu si každou postavu dobře zapamatujete.

Abych to shrnula, ve výsedku pro mě kniha 15 minus byla spíš zklamání. Z knihy o 413 stránkách jich bylo dobrých tak maximálně 150 a to bohužel nestačí. Možná, kdyby kniha byla kratší, působil by celý příběh mnohem lépe. Co se týče jazykové stránky knihy, některé pasáže měly tendenci se opakovat a autor není úplě jazykově vyzrálý. I když kniha byla čtivá, prostě to nestačilo, příběh byl chvilkami nedomyšlený nebo naopak moc překombinovaný a soutěžící měli někdy pomalu schopnosti superhrdinů. Příště bych volila více akce a lépe některé části příběhu promyset.

HODNOCENÍ - 3* z 5.

Čerň a stříbro - Paolo Giordano

25. července 2018 v 16:00 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Odeon
Počet stran - 128

V útlém románu sledujeme příběh jednoho mladého manželství. On je fyzik, univerzitní badatel se sklony k depresi. Má za to, že mu tělem protéká hustá a lepkavá černá míza melancholie, zatímco jeho žena Nora má v těle světlé stříbro, výborný elektrický vodič. Muž má zároveň roli vypravěče a zapisovatele jejich lásky. Věří, že se jeho smuteční čerň smíchá s Nořinou stříbrnou energií, ale zjišťuje, že skutečným pojivem, majákem i andělem strážným jejich vztahu byla paní A., přezdívaná Babette, kuchařka, hospodyně, chůva a adoptivní babička i matka v jedné osobě. Vyprávění vška začíná smrtí paní A. Vypravěč v "životě bez paní A." vzpomíná na život s ní a skládá tak velice živý obraz svérázné Babette, ženy plné síly a vitality, kterou ale zaskočí krutá diagnóza: rakovina plic. Milostné téma se tak začíná proplétat s tématem umírání a smrti. Giordano se opět soustředí jak na vědomí a podvědomí svých postav, tak na patologické projevy těl. Sleduje postup nemoci dostatečně zblízka, ale bez patosu, bez přehnaných emocí.


Knihu jsem koupila na e-shopu Dobré knihy, kde byla v akci a já si řekla, že za tu cenu ji prostě musím své sbírce mít. Od knihy jsem neměla žádná očekávání, protože podle anotace jsem čekala něco neúplně záživného. A byla jsem mile překvapena.

V příběhu hraje hlavní roli rodina. Jedná se o mladou rodinu, která vše teprve buduje a ne vždy je vše ideální. Teplo rodinného krbu udržuje paní A., která je hospodyně. Rodině hodně pomáhá, stará se o ně a svým způsobem je i některé věci učí. Vše se zdá ideální až do doby, kdy paní A. onemocní rakovinou. Rodina k ní velmi tíhne a tak celou nemoc prožívá s ní. Pomáhají jí koupit paruku, zvládat chemoterapii, bohuže ale tělo na léčbu nereaguje. Smrt je všudypřítomná v celém příběhu. Stejně tak, jako pomalu chátrá paní A., chátrá i manželství hlavních hrdinů.

Ačkoliv mi ze začátku přišel příběh takový vleklý, ve finále to tak nebylo. Čerň a stříbro je plné melancholie, pocitů, deprese a zvláštní ponuré atmosféry. I tak je příběh čtivý a svým způsobem dojemný. Kniha není nijak dlouhá, proto v ní nejsou žádné zbytečné pasáže.

Na Odeonu mám ráda to, že každý příběh je jiný a zpracovává různá témata. Každý příběh je psán jiným způsobem. Díky Odeonu se dostanu k příběhům a tématům, které bych běžně nečetla. A to mám na "odeonkách" prostě ráda.

HODNOCENÍ - 3* z 5.

Manželé odvedle - Shari Lapena

22. července 2018 v 12:10 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Knižní klub
Počet stran - 272

V příběhu se setáváme s Anne a Marcem, zdánlivě dokonalým manželským párem. Marco podniká, Anne je doma s jejich miminkem Corou, které se jim nedávno narodilo. Jednoho dne jsou pozvání k sousedům na párty. Sousedka Cynthia ale nemá ráda malé děti a tak Coru musí nechat doma. Naneštěstí ale chůva, která Coru hlídá, nemá čas. Anne a Marco se tedy rozhodnou dítě nechat doma samotné, vezmou si elektronickou chůvičku aby mohli v případě potřeby za Corou přijít a také ji budou co půl hodiny chodit kontrolovat. Vše probíhá podle plánu, manželé se baví, Coru chodí kontrolovat, vše se zdá v pořádku. Pak ale jde na kontrolu Anne a zjistí, že je něco jinak. Dveře od domu jsou pootevřené a v domě je podivné ticho. Cořina postýlka je prázdná. Jejich dítě totiž někdo unesl. Kdo? Proč?


Co se týče děje, nemůžu Vám prozradit víc, protože tím pádem bych vlastně prozradila zápletku. Ano, tak plytký je děj této knihy.

S touto knihou jsem měla problém od začátku do konce. Děj mě nijak nebavil, nevtáhlo mě to. Nudné plácání, sem tam se teda něco stane ale i když dojde k nějaké akci, není to bohužel nic převratného. Příběh tak nějak plyne ale vlastně se tam nic neděje. Některé popisy minulosti jsou vlastně úplně zbytečné, protože k ději nijak nepřispívají. Můj další problém byly postavy v knize. Byly mi všechny nesympatické a vlastně mi tak nějak bylo i jedno, co se s kým stane. Což je u thrilleru celkem problém. Shari prostě chybí v psaní něco, co čtenáře ke knize připoutá a bude ho to nutit číst pořád dál a dál. Asi od poloviny, jako by autorka tušila, že se vlastně nic moc neděje a snaží se různě vše překombinovat, čtenáře šokovat a bohužel i tohle se míjí účinkem a má to spíš opačný efekt. Děj je prostě hodně předvídatelný a ten, kdo má v tomhle žánru už něco načteno zápletku odhadne. Ačkoliv má kniha 272 stran, myslím, že by se děj dal shrnout i do 150 stran a pořád by čtenář o nic nepřišel.

Co musím na knize ocenit je to, že tam není zbytečně mnoho postav. Je psána jednoduchým stylem. Žádné přeskakování mezi časovými rovinami. To se mi na knize líbilo. Jedná se o autorčinu první knihu, takže kdo ví, jestli je tahle jednoduchost příběhu plánovaná. Bohužel, tím moje nadšení z knihy končí.

Touhle knihou jsem chtěla překonat čtecí krizi a úplně nevím, jestli to byla zrovna správná volba. Mám ráda thrillery, mám v nich ráda to napětí, nutkání číst knihu dál a nedat ji z ruky. Tady mi to chybělo.

Pokud s thrillery začínáte, knihu Vám můžu doporučit, není nijak drastická a bude se Vám dobře číst. Pokud už jste ale zkušenější čtenář thrillerů, bude Vám to zřejmě připadat nudné a vleklé. Autorka napsala ještě druhou knihu, Někdo cizí v domě, tu jsem zatím nečetla. Už z anotace mám dojem, že to bude dost podobné Manželům odvedle. Uvidíme, třeba se Shari poučila z chyb první knihy a druhá kniha bude o dost lepší.

HODNOCENÍ - 3* z 5.

Černooká - Anna Musilová

16. července 2018 v 15:20 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Yoli
Počet stran - 288

Černooká na Vás pokukuje z regálů snad všech knihkupectví, je vážně tak skvělá?

V knize se setkáváme s hlavní hrdinkou Viktorií, které je 18 let,bydlí v Praze a žije na první pohled obyčejný život. Studuje, má nejlepší kamarádku, potkává svého vysněného chlapce. Viktorii zemřela před devíti lety matka a od té doby trpí těžkými depresemi a sebepoškozováním. Tím to ale nekončí, jednoho dne začne Viktorie vídat přízrak s černýma očima, který jí začne našeptávat nejrůznější věci a podsouvat nejrůznější myšlenky. Podaří se Viktorii přízrak porazit a vyléčit se? Nebo přízrak poslechne a udělá něco hrůzného?


Černooká pro mě byla velice milým překvapením. Poslední dobou čtu ráda mladé české autory a jsem ráda, že jsem dala šanci i Anně Musilové. Na to, že tohle je její první kniha, je vážně povedená.

Už od začátku se mi líbilo jak byla vykreslena psychika hlavní hrdinky. Popsány její emoce, nálady, deprese. Tyhle deprese nejsou to, že máte špatný den a máte "depku" ale jsou takové, že Vám nedovolí vstát ráno z postele a začnou řídit Váš život. Zároveň můžeme sledovat nikdy nekončící boj Viktorie s touhle nemocí, která si svou nemoc uvědomuje ale neumí se jí bránit. Ačkoliv v knize je láska, není nějak přeslazená a celou dobu se nese v pochmurném duchu, což se mi moc líbilo. V knize není příliš postav ale každá postava má svou důležitou roli.

Co mi na knize chvilkami vadilo, byly popisné pasáže, které se snažily působit chvilkami až poeticky. Ty knize, dle mého názoru, nic nepřidaly, pouze to byla přehlídka slovní zásoby autorky. Osobně jsem čekala trošku jiný konec knihy, na to, jak byla kniha po celou dobu depresivní a ponurá, byl ten konec trošku takový happy end, což byla trošku škoda. Ale netvrdím, že konec knihy byl vyloženě špatný, to vůbec ne.

Černooká je v podstatě obyčejný příběh, který Vás ale neobyčejně pohltí. Ačkoliv jsem ze začátku knize příliš nevěřila, něco mě pořád nutilo číst dál a dál. Podle mě se mladí čeští autoři stávají stále kvalitnější literaturou a byla by škoda jim nedat šanci a nečíst jejich knihy. Mě osobně prvotina Anny Musilové velice zaujala a pokud vydá další knihu, ráda si ji koupím a budu doufat, že bude minimálně stejně dobrá jako byla Černooká.

HODNOCENÍ - 4* z 5.

Projekt Kronos - Pavel Bareš

10. července 2018 v 17:06 | Petra z Knihomolského deníku |  Recenze
Nakladatelství - Host
Počet stran - 564

Projekt Kronos nás zavede do roku 2052, kdy je svět po válce. Město Attiona City, kde občané v horní části města mají prakticky vše včetně čerstvého vzduchu, zatím co spodní část města, Downtown je zmítán zločinem, obchodem s drogami a občané zde nemají ani čistý vzduch, natož pořádnou zdravotní péči. Není tedy divu, že občané Downtownu umírají na záhadnou epidemii. Dále se také setkáváme s Jasonem, který má zvláštní schopnosti a je z něj sehir. Proti sehirům ale stojí sirotková, speciálně cvičená jednotka vojáků, která má za úkol sehiry zabíjet. Tohle jsou základní dějové linky, od kterých se vlastně odvíjí celý příběh.


Upřímně, musím se přiznat, že se mi zpočátku do knihy moc nechtělo. Příběh mě lákal, ale těch 564 mě lákalo už méně. Nakonec to nebylo tak zlé, jak jsem čekala a knihu jsem měla za 5 dní přečtenou aniž bych se do čtení musela nutit.

Svět Projektu Kronos se mi líbil. Pavel Bareš dokázal vše bravurně vylíčit. Od obchodu s drogami až po nejrůznější pouliční šarvátky a násilné scény. Při čtení těhle scén se mi chvilkami ani nechtělo věřit, že tohle je první kniha autora. Celou dobu jsem měla strach, že bude příběh zničen nějakou romantickou linkou, což se naštěstí nestalo. Protože by to do příběhu absolutě nezapadalo. Co se mi také líbilo byli sehirové, těm prostě fandím. Pokud čekáte, že příběh má hlavního hrdinu, tak mně to tak nepřišlo. Hlavním hrdinou bylo prostě město, do kterého je příběh zasazen.

U čeho jsem ale v příběhu jásala méně byly dialogy postav. Ty mi chvilkami přišly zdlouhavé a vlastně tak nějak o ničem. Troufám si říct, že popisné či akční scény jsou mnohem lepší než rozhovory postav. Co mi na příběhu vadilo bylo neustálé přeskakování ze současnosti do minulosti a naopak. Tím, že to ani nebylo nějak označeno jsem se občas trošku ztrácela. A postavy. Ačkoliv postavy jsou skvělé, je jich tam prostě moc. A kombinace mnoha postav s přeskakováním v čase se stává smrtícím kotejlem pro knihu, který ji bohužel ubírá na kvalitě. Považuji se za čtenáře, který se většinou v ději knihy orientuje a má celkem pamatováka na jména, ale tady toho bylo místy až moc.

I když má Projekt Kronos svoje slabiny, je to zajímavá kniha, která osloví jak milovníky sci-fi, tak i čtenáře, kteří s tímto žánrem teprve začínají (to jsem například já). Příběh je svižný ale budete k němu potřebovat dobrou paměť. Jsem zvědavá, jakou cestou se bude autor ubírat v druhém dílu, který by snad ještě letos měl opět vycházet u nakladateství Host. I přes to, že kniha úplně není formátem na cesty, bude Vás to nutit číst pořád dál a tak Vám těch 564 stran celkem rychle uteče. Projekt Kronos je příjemným překvapením na českém knižním trhu a mnohdy se Vám ani nebude chtít věřit, že se jedná o prvotinu autora.

HODNOCENÍ - 4* z 5.

Kam dál